Rozloučení s předškoláky

Tři, pro někoho i čtyři roky školky – to je v životě dětí dlouhá doba! A já pevně věřím, že doba, která někdy možná začíná hromadou slz, ale na kterou budou jednou nejen letošní předškoláci s láskou vzpomínat. Vždyť právě tady poznávají spoustu nových kamarádů, her, hraček, písní a básní, poznávají sami sebe a zjišťují, co všechno zvládnou i bez rodičů…
A paní učitelky to mají stejně – poznají ve školce spoustu nových malých kamarádů, naučí se díky nim mnoho nového. Jen ty slzy většinou nepřichází na začátku jejich docházky, ale právě na jejím konci, kdy se s předškoláky musíme rozloučit a vyslat je do světa…
I když já z celého pedagogického sboru s letošními předškoláky strávila nejméně času, odnáším si nespočet krásných zážitků ze společného trénování na besídky, z deseti týdnů společné přípravy na školu i z posledních dní školního roku, kdy jsme spolu chodili ze školky domů až PO SPA…
Davídkem se známe nejdéle – od září roku 2020 – kdy jsem odcházela na svou první mateřskou. Davča je letos jediným chlapcem mezi předškoláky, ale vydá i za dva, za tři! Prostě jako správný kluk je nepřehlédnutelný i nezapomenutelný. A když na Vás mrkne těmi bleděmodrými kukadly, odpustíte mu skoro všechno…
Kdykoliv vzpomenu na Moničku, nenapadne mne nic jiného než slovo kočka – a to hned ve dvou významech… Monička prostě miluje kočky – na oblečení, na botách, na obrázcích, nálepkách, myslím, že skoro na všem! Vždy, když jsem přišla do školky, dostala jsem nakreslenou kočku 😉 a mám je všechny schované! Moničku jsem poprvé viděla na módní přehlídce ke Dni matek tady ve školce – měla růžové šaty, brýle a velký klobouk a byla to prostě kočka! Proto se nedivím Martínkovi B., který za mnou jednou přišel a povídá: „Paní učitelko, já už si Vás nechci vzít, já se zamiloval do Moničky…“
Každý rok najde paní učitelka mezi dětmi věrnou asistentku. Děvče, které za Vámi ráno přijde, zeptá se, co budeme dnes dělat, je nadšená vším, co paní učitelka vymyslí, a pak jí s tím ráda pomáhá… Letos bych asistentkou roku nejmenovala nikoho jiného než Barušku! Bára totiž moji dosavadní zkušenost s věrnými asistentkami  a představu v mnohém překonala (posunula na jinou úroveň). Nejen že vypomůže tam, kde ji paní učitelka požádá, ale ona sama přichází s nápady na činnosti, které bychom mohli s dětmi dělat, vše zorganizuje, nachystá pomůcky, svolá děti a pak jim dokonce sama velí!!! U mnohých dětí nemá s autoritou vůbec žádný problém… a já bych se vůbec nedivila, kdybych ji jednou nazývala „svou kolegyní“… Baruška zkrátka geny nezapře!
Apolenkou cítím téměř rodinné spojení… S její maminkou jsem chodila do stejné třídy ve školce, na základní škole i na gymnáziu, a nečekala bych, že její dceru budu mít jednou ve třídě jako paní učitelka. A když před nedávnem přinesla Apolenka do třídy novou knížku „Apolenka z modrotisku“, kterou dostala k narozeninám od babičky, nadchlo mě, s jakým zaujetím a zápalem dokáže Apolenka vyprávět a popisovat i takovou techniku výroby modrotisku, která shodou okolností kdysi živila ve Frenštátě pod Radhoštěm mé prapraprarodiče. Krásně jsme si o tom popovídaly! Ať Tě ta zvídavost, radost z objevování, neopouští, Apolenko, nejen ve škole, ale po celý život!
Kdyby se ve školce vyhlašovala anketa Skokan roku, víte, kdo by ji vyhrál? Klárka. A já Vám hned řeknu proč. Když se s maminkou přihlásily do letošní společné přípravy na školu, maminka zvažovala odklad školní docházky – zejména pro Klárčinu plachost, uzavřenost, obtíže s navazováním kontaktu… ano, Klárka určitě nepatřila k těm dětem, které by se rády předváděly a stály o pozornost jiných. Letos v květnu se ale stalo něco, co by entomologové možná přirovnali k přeměně housenky v motýla… Klárka roztáhla barevná křídla a vyletěla z kukly! Její projev ve školce, komunikativnost, potřeba sdílení, hry, kdy vstupovala do různých rolí – to všechno nám ve školce vyrazilo dech! A já to vidím tak, že Klárka jednou bude stát na prknech, co znamenají svět! Sebejistě a klidně i sama…
V průběhu desetitýdenní přípravy na školu jsem rodičům i dětem neustále opakovala, jak moc důležité je, aby děti před nástupem do školy uměly správně držet tužku, měly uvolněnou ruku, znaly počáteční a koncovou hlásku slova, aby se orientovaly v prostoru, věděly kde je vpravo, kde vlevo, orientovaly se v množství prvků do pěti a mnoho dalšího…. a pak jsem jsem shodou okolností znovu otevřela knihu Roberta Fulghuma „Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole“, jejíž název je neoficiální mottem naší školky. A uvědomila si, že jsem rodičům zapomněla k tomu výčtu dodat podstatnou informaci – to všechno je důležité pro jednodušší start na začátku školní docházky. Pro život je ale mnohem důležitější, aby si děti ze školky odnesly to, o čem píše pan Fulghum:
Je fajn si po obědě zdřímnout.
Uklízet po sobě.
O všechno se rozdělit a nikoho nebít.
Chytnout druhého za ruku, když vyrazíme do světa.
A hlavně: Nepřestávat se dívat kolem sebe a žasnout! Jak je ten svět krásný…
 
S přáním úspěšného startu v novém školním roce 2024/2025
Mgr. Marta Pernová

Hlášky dětí 2022/2023

Kuba

Až vyrostu, budu zubař. Chci být bohatý a koupit si jachtu.

 

Odpověď Kuby na dotaz paní učitelky, na co si to s klukama hraje: Na lávu, sopka pořád sopčí. (soptí)

 

Šimonka  doma štípla vosa: Ta vosa dělala bzzzz a pích. Ta vosa je sviňa.

 

Martínek při rozbalení nových puzzlů s formulí 1: OMG, to si ze mě děláte srandu?

 

Maruška 

Paní učikolo… (oslovení paní učitelky)

Maruška přinesla korálek: Paní učikolo, ta je hapitá. (rozbitá)

Kde je moje myšáno? (pyžamo)

Maruška přišla s plyšovým pejskem: Paní učikolo, to je čongli. (pejsekčokl)

 

Maty

Já jdu dneska na legopedii. (logopedii)

Hlášky dětí 2021/2022

Kuba

Paní učitelko, kde je ten čatopis?  (časopis)

Odpověď na otázku učitelky, zda ví, jak se jmenuje český prezident:

Havel na hrad!


Baruška
po obědě, kdy byla svíčková omáčka:

Paní učitelko, já jsem nepapala, ale žrala.

 

Anička na zahradě:

Paní učitelko, já si vezmu kapesník. Já mám tu energii na pyl.  (alergii)

 

Ondra F.  při oblékání na pobyt venku:

Paní učitelko, máme si vzít kšiltovky?

Učitelka: Ano.

Ondra: Ale jááá néééémáááááám!

 

Kuba jezdí na odrážedle a Baruška připravuje kužele.

Baru: Kubo, bude salón.  (slalom)

 

Dante nakreslil vrtací stroj.

Učitelka: Jak se říká pánovi, co ho řídí?

Dante: Nevím, asi pan vrták.

V letošním školním roce si připomínáme 40. výročí zřízení mateřské školy v Omicích. Základní škola v Omicích byla pro nedostatek žáků uzavřena v červenci 1980 a hned v srpnu se začalo s přestavbou na školu mateřskou, jednotřídní, s celodenním provozem. Projekt vypracoval pan ing. Miloš Brzobohatý. Na pomocných pracech se podíleli i místní důchodci pod vedením pana Martina Drimla. Přestavba v hodnotě 800 000 Kčs byla zdárně dokončena již koncem roku a slavnostně otevřena 3. ledna 1981.

Za dobu své existence prošla škola i zahrada mnoha proměnami, úpravami a personálními změnami.

Kronika
Mateřská škola má i svoji kroniku, kterou v lednu 1981 započala psát tehdejší paní ředitelka Renata Petrčková. Od roku 2006 v ní už ale bohužel další záznamy uvedeny nejsou. Rádi bychom na tuto tradici navázali a chybějící roky doplnili alespoň o faktografické údaje a společné školní fotografie.

Chci Vás proto i tímto článkem oslovit a požádat o pomoc. Máte-li doma fotky či jiné vzpomínky na omická školní léta Vaše či Vašich dětí, prosím, podělte se o ně s námi (msomice@volny.cz)! Pomůžete nám doplnit a zachovat kus historie naší obce pro další generace.

Oslava výročí
I když je plánování v dnešní nejisté době hodně obtížné, rádi bychom ve spolupráci se zřizovatelem mateřské školy Obcí Omice a společně s Vámi toto výročí oslavili!

Pokud situace dovolí, plánujeme v sobotu 12. června 2021 v odpoledních hodinách budovu mateřské školy zpřístupnit veřejnosti a za příznivého počasí oslavit na školní zahradě 40 let od vybudování MŠ Omice. Kromě výstavy školních fotografií a výtvarných prací dětí se můžete těšit na zábavné odpoledne plné her v podání Brněnských písničkových tetin spojené s pasováním letošních předškoláků.

Za celý kolektiv MŠ Omice
Mgr. Marta Pernová

Oslava 40. výročí MŠ Omice byla z důvodu přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace ZRUŠENA!